Kamarádi,

odedneška již mezi námi není wEbzine TKTBR. Odešel ve velmi nízkém věku dvou měsíců a na jeho místo nastoupil silnější a dravější jedinec, Asshole.cz. Zatlačte slzu, to je zákon džungle.

Nový web zdědil po TKTBR veškeré články, proto je trochu problém s formátováním. Budeme se snažit přidávat nový věci co nejdříve, aby byl obsah kvalitní a aktuální.

Na mail johyk@asshole.cz můžete posílat vaše nápady a postřechy, budu jen rád!

More to come, stay loud!

joHyk

Kamarádi, již je to dva měsíce, co došlo ke spuštění webiznu To Keep The Ball Rolling. A jelikož stále vidím smysl v jeho existenci a za poslední dny se mi na e-mail sneslo spoustu kladných ohlasů, dotazů ohledně spolupráce, možnosti přispívání a dalších jiných podnětů, rozhodl jsem se přistoupit k zásadní změně. A když říkám zásadní, myslím zásadní.

Web se přesouvá na jiný hosting, již nepoběží na WordPress.com. Ale protože teamu WP vděčím za výbornou funkčnost dosavadního webu, rozhodl jsem se jejich služeb využívat i nadále a spustit nový zine na redakčním rozhraní wordpress. Nová podoba webu nabídne spoustu nových funkcí a možností, takže se máte na co těšit.

Další změnou je změna názvu, designu a celkové filosofie projektu. O všem se včas dozvíte. V tuhle chvíli tedy zamrazuji webzine TKTBR, v okamžiku, kdy bude nový web zcela funkční, dojde k přesměrování.

Stay loud!

P.S.: Schválně, zkuste uhodnout název =) Správný tip dostane naše první triko, ještě teplé z tiskárny =)

joHyk

První sluneční paprsky vítají jaro a k nám do redakce se začínají snášet první novinky roku 2009. Mezi očekávaná alba roku 2009 se určitě řadí i novinka Depravity od amerických metalcoreistů A Plea For Purging. Tato mladá partička se dala dohromady v Nashvillu v roce 2004 a zatím toho na svém kontě moc nemají. Kromě novinky Depravity vydali jen debutové album A Critique Of Mind And Thought, které vyšlo v roce 2007.

Už od prvních tónů skladby Retribution je zřejmé, že se deska nese v zajetých kolejích amerického metalcoreu ovlivněného power metalem. Ano, je to velice zvláštní spojení, pro někoho až nepředstavitelné, ale hoši tyto dva styly spojili do velice příjemné formy. Prakticky celé album je na první poslech velice chytlavá záležitost, ale po pár posleších si bude posluchač stěží pamatovat víc jak dvě skladby. APFP ovšem nevsázejí jen na chytlavé melodie, ale také na lehce zapamatovatelné refrémy. Garantuji Vám, že po poslechu Depravity si v hlavě budete pořád opakovat: „Oh god! What have we done? We created a monster! A monster!“.

Chlapci si vybrali nejchytlavější skladbu Malevolence do svého klipu k nové desce, čímž udeřili hřebíček na hlavičku. APFP ukazují svůj nadhled nad dnešní hudební scénou a dělají si velkou legraci z extrémních vyznavačů hudebních žánrů, jako jsou například hudební směry rap nebo metal. Jedinou vadou na kráse jsou z mého pohledu jen texty odkazující na křesťanství. K jejich smůle jsem osobně proti křesťanství velmi vyhraněný člověk, a proto se to také promítlo na závěrečném hodnocení celkového dojmu z desky. Asi největší zklamání je pro mne obal desky. Jsem zvyklý, že „core“ kapely mají většinou hodně graficky vyvedený obal, ale u Depravity jsem se dočkal jen fotky celé kapely. No co, jde především o hudbu a ta se Nashvillským rodákům daří na výbornou!

APFP se v USA těší velké popularitě hlavně díky křesťanskému zaměření kapely, o čemž svědčí více jak 700 koncertů za 3 roky. Velkou zásluhu na jejich úspěchu má i rize křesťanský label Facedown Records, který stojí za APFP od jejich debutového alba. V brzké době se APFP chystají na US tour k nové desce a já tajně doufám, že se jim podaří prodrat se s ní i do Evropy.

Tohle cédéčko mi kluci vrazili do ruky, stejně jako všem návštěvníkům křtu téhle placky ve Vagonu. Konečně sem se dostal k sepsání recenze a osobně mě hodně zajímalo, kam se tahle parta posunula od počinu Vopravdu úroveň, který vypustili do světa v roce 2006. Řeknu vám to narovinu – neposunuli se vůbec nikam :-). Ale pozor, to je u Paragrafu 219 velký plus. Bál jsem se, že vyměknou, nebo opustí rovinu alko-praso-prdel songů. Nestalo se tak a kluci z Paragrafu nám naservírovali dvanáct pro ně typických songů s jednoduchou skladbou a převážně sprostými alko texty. Tak jdeme na to…

Cédéčko je pěkně tématicky zabalený a v bookletu jsou texty ke všem songům. Pod plackou ještě najdete fotky kluků ušatejch. Pokud jste se pohledem dostatečně pokochali, můžeme přistoupit k poslechu první skladby. Žádný řeči, žádný intro, prostě rovnou „Zas byla sobota a na konzík se jelo…“ a rozjíždí se první nářez, stejnojmená skladba Vražda lopatou. Nevím proč, ale tuhle mám z celýho alba rád nejmíň…Následující Metro se věnuje tomu „voseru“, co přináší cestování v pražském metru a oproti lopatě se mi naopak líbí hodně.

Ono se cédéčko celkově nese ve stejném duchu a asi nemá smysl zabývat se postupně všemi skladbami. Vyzdvihl bych ještě songu Patnáctkrát, která je o povětrných slečnách a pak ještě podle mě nejlepší skladbu tohohle počinu, píseň Lidi. Oproti ostatním se zabývá vážným tématem a i hudebně se vcelku odlišuje od zbytku alba. Parádně sem si ji zařval spolu s kapelou teď v pátek v klubu Ojai :-)

Celkovej dojem z desky je dobrej, dostal jsem od kapely to, co jsem čekal. Nic navíc, ale naštěstí ani nic „namíň“ .

Lidi by neměli umírat mladý,
Ty vole nahoře poslouchej!
Možná jednou pičo až budem starý,
Teď nám tu kámoše nechávej!

Hodnocení: 70 %

Video songu Vražda, který sice neni z placky, ale aktuální songy k dispozici na videu zatím nejsou…

Paragraf 219: http://www.paragraf219.com

Autor: joHyk, http://bandzone.cz/fan/johyk

Píšou, že prej brutal swecore from beyond the grave, což těžko hledat trefnější popisek. Mezi svý vlivy uvádějí Mob 47, Anticimex, Discharge, Motorhead. Desky vydávají mimo jiné na Six Weeks, Sound Pollution nebo Profane Existance. Takže je víc než jasný, že půjde o večírek pro otrlé, i když to vlastně nemá cenu ani psát, protože každej kdo čte tuhle upoutávku je otrlej až až. Tak už jen dodám, že to valej od roku 1992, jsou nadšený zahrádkáři a fanoušci fotbalu. Všechny tři věci jsou na švédy dost podezřelý, ale co už.

Jako posila v boji zla proti dobru vystoupí východočeská stálice grindovýho nebe Needful Things, s novým bubeníkem a novým elánem.

Start 20:00, vstup 120,-

Diskonto ještě vystoupí 25.3 v Praze na 007 spolu s Gride a 27.3. v Rožnově pod Radhoštěm ve Vrahu spolu s Jonestown.

www.myspace.com/diskonto

www.diskonto.org

malarie.eu/diskonto

www.myspace.com/needfulthingsgrindcore

(m11)

Tuhle sobotu se na strahovské sedmičce uskutečnil již pátý benefiční koncert na podporu dětského domova v Krči. Dobrou věc tentokrát přijely podpořit kapely Černý Kůň, Symptom Fonk, První Hoře a Rocket Dogz. Akce to byla více než povedená a všichni přítomní se výborně bavili.

Celou akci zahájili kluci z Černého koně už v šest hodin večer. Velkou nevýhodou role zahajovací kapely byl nízký počet příchozích a tak byl celý koncert bohužel dost bez atmosféry a na klucích bylo vidět, že je hraní  ten večer příliš nebaví. Na druhou stranu mi ale jejich vystoupení přišlo velmi dobré a užíval sem si celý set mnohem více, než před pár týdny na jejich koncertě ve stejném klubu. Občas mi přijdou trochu utahané zpěvové pasáže a zdá se mi, že Martin v některých skladbách příliš protahuje slova, to je ale věc subjektivního názoru. Škoda, že nebylo trochu více lidí, protože muzika Černého koně by si to zasloužila.

Před podiem to pomalu začlo houstnout a na podiu si začla svá fidlátka a nádobíčko chystat experimentální funk-rapová banda Symptom Fonk. Jejich početné uskupení se na malém podiu sedmičky nakonec nějak poskládalo a mohlo začít diktovat své tóny. Ačkoliv funky a rap mi není příliš blízký, tohle jsem si užíval na sto procent. Bavily mě rýmy rapujícího mága Funktomase a i hudba kapely vyzařovala hráčskou vyspělostí a energií. Určitě se zajdu podívat 25.3. do XT3, protože to byla paráda.

Jako třetí vystoupila toho večera pravděpodobně nejočekávanější kapela, držitel Anděla za desku „Lamento“ v kategorii Hard&Heavy, alternativní punkový cirkus První Hoře. Kromě perfektní muziky si přítomní fanoušci mohli užít i naprosto strhující show. Za své desetileté působení ušla tahle banda pořádný kus cesty a v sobotu večer opět ukázali, proč je jejich muzika tak oblíbená. Osobně jsem velmi rád, že jejich počínání ocenila i odborná večejnost a udělila desce Lamento významné ocenění. Nejvíce se mi líbila kombinace pomalých pasáží se zběsilým nářezem a  to, jak to celé pan klaun Šťulda okořenil svým akordeonem. Mimochodem, ten červený nos mu opravdu sluší :-)

Jako poslední podrtilo své nástroje rock´n´rollové psychobilly trio Rocket Dogz. Osobně mám u těhlech kapel problém, že mi to všechno přijde jako kopie Misfits, Creepshow, Horrorpops atd…Prostě si nemůžu pomoct, ale vždycky mám dojem, že tohle už tu jednou bylo. Na druhou stranu je pravda, že tyhle borci své nástroje ovládají na výbornou a jejich muzika má pověstný příslovečný koule. Parádně sem si zapařil a to i s foťákem, kterej byl jako vždy v ohrožení :-). Tihle psi na svých raketách výtečně zakončili naprosto parádní a povedenou akci svou našláplou porcí nefalšovaného rock´n´rollu.

Celkově se akce naprosto perfektně podařila a můj obdiv patří převážně organizátorům v čele se ZefVem za to, jak akce perfektně klapala a v neposlední řadě obdivuji kapely za ochotu pomoci dobré věci. Doufám, že se bude konat ještě mnoho podobně povedených laFESTů a už teď můžu slíbit, že na dalším nebudu chybět :-)

A takhle si to pan organizátor užíval, hehe…:-)

laFEST: http://www.lafest.ic.cz

Rocket Dogz: http://bandzone.cz/therocketdogz

První Hoře: http://bandzone.cz/první hoře

Symptom Fonk: http://bandzone.cz/symptomfonk

Černý Kůň: http://bandzone.cz/cernykun

http://www.jablecnymost.cz

http://www.detsky-usmev.cz

Autor: joHyk, http://bandzone.cz/fan/johyk

Do schránky mi přistálo splitko tuzemských grinderů Amoclen s belgickým grindcore-deathmetalovým nářezem Agathocles. Teda můžu vám říct, moje ušní bubínky dostali co pro to. Ale to je jenom dobře! A protože předpokládám, že většina z vás tyhle skvělý smečky nezná, než začnu s kritikou jejich splitka, krátce vám tyhle dvě partičky představím.

Začnu s Belgickou drtičkou Agathocles. Kořeny týhle kapely sahaj sakra hluboko, a to až do roku 1985. V současné sestavě BRAM/basa, NILS/bicí a JAN/guitar hrají ale až od roku 2008. AG za svou dlouholetou existenci vyprodukovala hromadu CDček, EPček, LPček a procestovala na svých tour pořádnou část světa. V září se mimo jiné chystají do Mexika.

Relativně mladá grindová partička Amoclen je rozhodně příjemným osvěžením české scény. Pohrobci po kapelách Crusher a Utopia ovšem již naznačili, že s nimi máme počítat i do budoucna. Díky poněkud nekonvenčním názvům skladeb po různých léčivech, např. Smecta, Prozac či Rivotril, si kapela vysloužila přezdvíku medici. Splitko s kapelou Agathocles je zatím jejím jediným počinem.

Tak tedy přistoupím ke slibované recenzi. CD u nás vyšlo v roce 2008 pod hlavičkou Lecter music agency a již na první pohled mě zaujalo zpracování bookletu, který je dle mého názoru na poli split cd velkým nadstandardem. Uvnitř najdete všechny texty k písním kapely Agathocles a ani banda Amoclen vás neochudí – můžete si přečíst vedlejší účinky po požití jednotlivých léků a případně si vybrat nejbližší psychiatrickou léčebnu, kterým zde kluci z Amoclen v sáhodlouhém výčtu děkují. Další zajímavostí je určitě nemalý počet skladeb a relativně krátký hrací čas. Na placce najdete celkem 33 skladeb s celkovým časem 35:04. Na úderku Agathocles připadá 26 kousků s průměrnou délkou půl minuty, na drakobijce Amoclen pak posledních 7 písní o průměrné délce cca. minutu a půl.

Materiál kapely Agathocles byl nahrán 6. ledna 2007 na koncertě v Peru. Jedná se tedy o live záznam, a to v překvapivě dobré kvalitě. Převažují texty se silným politickým a sociálním nábojem, ostatně AG jsou známí svou politickou angažovaností. Trojici muzikantů to parádně šlape a kapela si nevystačí jen s „tupým“ řezáním do nástrojů stylem „čím rychlejší, tím lepší“. Celkově se mi jejich část splitka poslouchala velmi dobře, z jejich skladeb je poznat, že se nejedná o žádné zelenáče.

Axe the tax

who the fuck

are they to say

what I must do

what I must pay

useless taxes

for this state

axe the tax

for social security

I wanna pay

For stupid football

No fucking way

Breed abd games

To keep all lame

Axe the tax

Postupně jsem se „proposlouchal“ až k 27. skladbě , k válu Hexabrix. Jedná se o první song ze sedmi písní, které na splitku prezentuje kapela Amoclen. Hned po prvních tónech mám připomínku, a to konkrétně ke zvuku jejich materiálu. Kapela celý materiál nahrála ve studiu za jediný den a konečný výsledek podle toho bohužel vypadá. Jednotlivé nástroje „splývají“ dohromady a chvílema mi z beden lezly i dost nepříjemné zvuky.

Když ovšem opomenu nešťastný zvuk, jedná se o hudebně zajímavý počin, který by po kvalitnějším nahrání rozhodně hodně stoupl na kvalitě. Osobně mě ale jejich hudba hodně zaujala a jsem docela zvědav, jak jejich řádění bude vypadat na koncertě. Krátké vstupy z filmu „Šílení“ jen celkově dokreslují atmosféru jednotlivých nahrávek a celkově podporují „medicínskou image“ kapely. Parádní nářez, kterej každej člověk v dnešní sračkama prolezlý době prostě občas potřebuje.

Hodnocení: 80 %

Video je bohužel dost hrůzné kvality…

Agathocles - http://www.agathocles.com

Amoclen – http://bandzone.cz/amoclen

Autor: joHyk, http://bandzone.cz/fan/johyk

No řekněte, není roztomilej?

Hurá. Po delší době hudba, která je přeci jen mému srdci a mým uším nejblíže. Na ostrovní hardcore-punkovou legendu Varukers jsem se těšil hodně dlouho. A support v podobě kapel Agrimonia a Thema 11 pro mě znamenal předzvěst malého hudebního orgasmu. A že sem si to teda kurevsky parádně užil!

Jako první začli své nástroje drtit mnou milovaní Thema Eleven. Tahle partička pro mě znamená to nejlepší, co tuzemská hardcorová scéna nabízí. Naléhavost jejich písní se vám doslova zavrtá až do morku kostí. Před tímhle neutečeš, to tě chytí do svých spáru a nepustí. Užíval sem si to do poslední chvíle a přál sem si, aby kluci hráli dál a dál. Jejich vystoupení naplnilo moje očekávání naprosto vrchovatě, prostě absolutní paráda.

Jako druhá to rozjela švédská partička Agrimonia. Už jejich původ naznačil, že se rozhodně máme na co těšit. Osobně jsem je naživo ještě neslyšel a tenhle večer se u mě zapsali hodně vysoko. Členové pocházející z crustovejch úderek Martyrdöd, Accursed a Dödsdömd jsou už sami o sobě zárukou perfektní muziky. Co ovšem dokázala jejich zpěvačka Christina za mikrofonem, tomu bych asi předtím neuvěřil. Už při zvukovce jsme se celkem divili, co že to z ní leze za zvuky. Naprosto animální řev který byste od něžného pohlaví rozhodně nečekali. Kapela nezapřela své crustové kořeny a celkově se jednalo o parádní nátěr a solidní masáž ušních bubínků. Až zase zavítají do naší malé země, určitě na ně dorazím.

Následovala delší přestavba pódia a pak konečně nástup očekávaných Varukers. Až do té chvíle byl dav zaplňující prostory Exitu chmelnice relativně klidný a na předchozí kapely se více méně jen „pohupoval“. S prvními tóny ostrovních, větrem ošlehaných mazáku, se v předních řádách strhla parádní vřava. Energický hardcore-punk ovlivněný trash-metalem  prostě rozproudil všem přítomným krev v žilách. Fotilo se jen obtížně, každou chvíli mě dav strhával mezi sebe. Parádně sem si to užil, takovejhle nářez mi chyběl už hodně dlouho.

The Varukers – http://myspace.com/varukers

Agrimonia – http://myspace.com/agrimonia

Thema 11 – http://thema11.czechcore.cz

Autor: joHyk, http://bandzone.cz/fan/johyk

V sobotu jsem se zaskočil podívat na Future(tro) party do Rock Café, kde ten večer vystoupily kapely Sunflover Caravan, Fake Tapes a The Hitfakers. Už z názvů kapel ja vám tedy jasné, že se jednalo o indie-popově laděný večer. Osobně mě hodně zajímal koncert kapely Fake Tapes, abych se přesvědčil, zda se jedná opravdu o takový zázrak, o jakém mě již mnoho lidí přesvědčovalo.

První zahrála kapela The Hitfakers a jak trefně poznamenal kamarád, měli by se přejmenovat spíše na The Hitmakers. Ačkoliv pro mě tahle pop-rocková parta znamena velké překvapení a docela jsem se při jejich vystoupení bavil, nemohu si ale odpustit trochu hořkou poznámku. Jejich hudba se mi zdála poněkud prvoplánová a ne příliš objevná, to ovšem ale někdy nemusí být na škodu. Dojem z jejich vystoupení jsem měl dobrý, lidi to bavilo. A tak to přeci má být.

Další zahráli již zmínění Fake Tapes a ty pro mě osobně znamenali opravdu hořké zklamání. Hudba postavená na melodických „pop-punkových“ kytarách a lehce ubrečený zpěv mi tedy opravdu nic neříká. Opět musím použít trefná slova mého kamaráda : “ Tohle musí dostat každou kundu, která to poprvý dostala“. Myslím to samozřejmě s nadsázkou, ale hudba to pro mě opravdu byla nepěkná. Howk.

A opět následovalo naopak milé překvapení, a to v podobě pop-rockových experimentátorů Sunflover Caravan. Tohle mě fakt bavilo a navíc bylo vidět, že každý na ten svůj nástroj umí pekelně dobře hrát. Instrumentálně dokonalá a přesná muzika která navíc dokáže zaujmout. Tohle si určitě přijdu zase poslehnout.

Sunflower Caravan – bandzone.cz/sunflowercaravan

Fake Tapes – bandzone.cz/thefaketapes

The Hitfakers – www.hitfakers.com

Autor: joHyk, http://bandzone.cz/fan/johyk